Finále

25. listopadu 2010 v 20:56 | S. Morgan |  ... Me
zoroKončím. Protože všechno byly vždycky jinak než jsem chtěla. Nic se mi nikdy nevyplnilo a všechno, o čem jsem si kdy myslela že bude OK... zmizelo. Zůstala jsem sama. To je hezký finále, soutěž by mohla skončit. A s ní půjdu k ledu i já.
 

These words are my heart and soul

24. října 2010 v 14:21 | S. Morgan |  ... Me
forever
Je konec. A nebo není? Jak se to vezme. Miluju tě... a vždycky už budu. Vím to, jestli mě to přes to všechno nepřešlo doteď... už to nezmizí. Ale co mám dělat? Co se dá? Nic.


Chtěla bych chápat

7. října 2010 v 21:15 | S. Morgan |  ... Me
Zbývá nám pouze v klidu se oddávat tónům nádherný Sonaty Arcticy, dívat se do stropu a přemýšlet. A docházet k závěrům a... snažit se chápat. Hlavně alespoň na chvíli přestat snít.. a chápat tenhle svět.. tenhle je skutečný, ne ten vymyšlený ....

Chtěla bych vědět, co je správně. Chtěla bych znát odpověď na otázku, co mám dělat? Chtěla bych se zbavit zbytečných zátěží, který si stejně přibírám sama. Chtěla bych vrátit čas.. nejspíš.. ale kam?

 


Dear God, please, tell me something good

3. října 2010 v 0:57 | S. Morganová |  ... Pieces
hm..
Stál vždycky za mnou. Byl to nejlepší kamarád. Když mi bylo nejhůř, přišel, vzal mě ven, dal mi cigaretu, abych se uklidnila a byl se mnou. Když mi bylo tak strašně, že jsem si myslela, že je snad i konec světa, přišel, objal mě, já mu skočila okolo krku a držela se. Ale znáte to. Dozvíte se, co jste měli teprve až o to příjdete.



Ale proč pořád ještě řešit minulost.

Nanynanynanana

22. září 2010 v 6:44 | Safi Dillingerová |  ... Blog
Takže, drahá Nany,
narozeniny
přeji ti vše nej k narozeninám, si užasná holka, dík za všechno, prostě nemám slov. Jsem moc ráda, že tě znám, opravdu moc. Přeju ti strašně moc zdraví, lásky, štěstí, úspěchů a ať se ti daří i na blogu, protože mimochodem, je supr :-) takže vážení, tahle frajerka, je chytrá, hezká, hodná, dobře uvažuje a dokáže člověku pomoct. Vážím si tě. Happy B-Day.

Skleněné vězení

3. září 2010 v 22:22 | Safi Dillinger |  ... Pieces
m

Přestala jsem se chápat. Už uplně. Člověk si tak obrovsky dlouhou dobu svýho života něco namlouvá, doufá a nakonec.. stačí chvilka a zlomí se ve vás úplně všechno. Bylo by úžasný, kdyby mě někdo jednou doopravdy poslouchal a něco už udělal. Vážně je to dlouho. Po dlouhé době už




Red - Pieces

31. srpna 2010 v 21:23 | Dilli |  ... Hudba
Nádhernej song. Strašně moc mi někoho připomíná. Víte, kolikrát jsem tu už vyrukovala se šílenýma teoriema na lásku a podobně? Nevím, co je tohle. Sama se v tom nevyznám. A.. já nevím, co k němu cítim. Jsem si jistá, že ho mám strašně moc ráda.
On je.. užasnej. Má v sobě takovou jiskru a je... svým způsobem tajemnej. Nejhezčí je, když je vážnej, soustředí se na to, co dělá. Pak se na mě podívá, usměje a to mám vždycky.. strašně zvláštní pocit. Tak uhnu pohledem. Nevím proč. Možná, protože mám strach. Nemyslím strach z něj. Myslím strach ze sebe. Nechápu ten pohled. Nevím, co si mám myslet. Šíleně mi to vrtá hlavou, vážně mám trochu dilema, jakejto má význam. Spíš mi příjde, že když se na mě tak podívá, jakobych projednou byla nějakým způsobem duležitá, nebo alespoň že nejsem jen... NĚKDO.. od NĚKUD co se tu NĚKDY objevila.

Mě podělalo už takových lidí, kamarádů a rádobykamarádů, že.. nevykládám hned všem důvěrnosti. Dost lidí mě zklamalo. Pořád to od konkrétního nejlepšího rádobykamaráda bolí. Ale je to minulost. A k minulosti patří taky alkohol, tráva a pochybná společnost. A toho jsem se s radostí vzdala. A chci jít dál.

Three Days Grace - Over and Over

28. srpna 2010 v 10:48 | Safi Dillingerová |  ... Hudba
Opravdu stojí za to si poslechnout, je nádherná!!!


Metallica - Nothing Else Mattersc

27. srpna 2010 v 23:36 | Safi Dillingerová |  ... Hudba
Nemám slov. Klasika, ale přeci tak užasná!!


Beze spánku, beze snů

23. srpna 2010 v 1:12 | Safi Dillingerová |  ... Me
im still here
Nemoct spát, před očima vidět peklo, slyšet a omílat si slova o konci... nechtějte zažít nic podobného. Víte, že všechno je zničený a k ničemu. I když víte, že nějakým způsobem se ještě můžete zachránit. Jediné, co nezachráníte, je vaše rodina. Lidé, které milujete na světě nejvíc. Upřímě, kdybych měla tu možnost, převzít všechno jejich trápení na sebe, udělám to. Nikdy už nechci vidět na jejím obličeji slzy. Už nikdy nechci vidět ten její strápenej pohled. Mami, miluju tě a nechci aby ti bylo mizerně, jen díky tobě ještě žiju a jsem to, co jsem. Nechci tě ztratit. Proto pořád brečím?? Protože mám strach z toho vás dva ztratit?

Kam dál