Dotknout se dálky, miliony kilometrů vzdálený touhy

30. března 2010 v 18:33 | Safi Dillingerová |  ... Úvahy
Dotknout se, chytit a nepustit. Pevně v rukách držet svý štěstí. Nechat za sebou celej svět, všechny nepodařený lásky, všechny ztracený přátele a existovat jenom pro okamžik snění. 


... tak tohle je blbost. Nikdy nemůžeme zůstat v tom našem ráji moc dlouho. Maximálně večer když deme spát - to legálně vstupujeme na území snů. Před tim než usneme, přemýšlíme o světě okolo; co se za den stalo. Můžeme se rozbrečet, co nás to potkalo, nebo se prostě jenom pousmát. Když se zabereme do svých myšlenek pořádně, že přestaneme vnímat okolní svět, pak teprve spíme. Sny můžou bejt prakticky jakýkoliv.

Můžou to bejt naše nejhorší představy, to z čeho máme strach, nebo to může bejt naopak něco krásnýho, co si šíleně moc přejeme. Miluju ten pocit, když si přes den, vzpomenu na to co se mi v noci zdálo a já si můžu říct, že existuje místo, kde můžu bejt fakt šťastná - i když to neni skutečný. 
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama