Scars

27. března 2010 v 13:38 | Safi Dillingerová |  ... Úvahy


V poslední době sem byla vážně šťastná. Takhle.  ...  Nevim jestli sem o tom už psala, ale zbavila sem se jednoho hodně těžkýho kamene, kterej sem za sebou tahala už dlouho. Jakmile ten tíživej pocit zmizel, chtělo se mi lítat. Takže můžu říct, že sem byla relativně šťastná. Neuvěříte, kolikrát sem se za to vyloženě modlila, abych byla alespoň jeden den šťastná.

A to mě vede k dalšímu... když je člověku smutno, modlí se za to, aby přišlo něco, kvůli čemu by mu mohlo být líp. Jenže my si toho štěstí nevážíme, totiž... většinou si neuvědomujeme ani že ho máme. Ten úžasnej pocit že je všechno v pořádku nás zaslepí natolik že snadno zapomeneme na ty chvilky zoufalství a zírání do prázdnýho rohu místnosti. Ne, já neříkám že to tak je vždycky, ale většinou. A tím pádem když uděláme chybu, která nejde napravit a která nás o to štěstí připraví, spadne na nás zase ten divnej pocit spolu se zíráním do onoho rohu místnosti. 

 Nechci žádný vztahy, nechci nic. Měla sem pocit, že sem si to v hlavě urovnala už dostatečně, ale je jasný, že vždycky se najde něco, co úplně překazí a spřetrhá veškerý iluze.

Nepomáhá už ani "ne" terapie. To si musíte říct 50x až 100x slovo "ne" a ono to přejde. Ale po stoprvním slovu začnete postrádat smysl tohoto slůvka a jste zase kde? ...  hm.. jo.

Vypadá to, že tohle bude ještě nadlouho. Chci problém "vztahy" vyřešit alespoň do tý části, že se budu moct věnovat taky něčemu jinýmu. Je to šílený, doma v jednom kuse lhaní, hádky - už mi z toho hrabe. Ještě škola, kde si to mimochodem nedávám, všechno se sere.. ale to je zase odjinaď.  

Vážně chci lásku uplně zahodit. Jo někdo si říká, co 15 ti letá holka může vědět o lásce, jak si může takhle stěžovat. OMG, kdy už tohle přestanu poslouchat?! Nelituju se, ani to nemám v plánu, ale taky to nemám moc jednoduchý a kecy jako "Problémy? Jaký můžeš ty prosimtě mít.." mi zrovna nepomáhaj. 

Občas mám pocit že si ze mě někdo dělá srandu. A ten někdo se rozhodl si se mnou hrát... na tyhle hry vážně nejsem. Ten někdo vypadá jako já.. ups ":)"

Bye


...your Safi Dillingerová

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Venom Venom | E-mail | Web | 28. března 2010 v 21:15 | Reagovat

A co můžou vědět o lásce dvacetiletí, třicetiletí... co vědí starci? Kolik lidí si myslí že miluje, a je to jen sobeckost, majetnické sklony a rozmnožovací pud. Jak se ale pozná opravdová láska, na to musíme přijít každej sám. Zjistila jsem, že samotné je mi nejlíp, a dalo by se říct, že známku svému momentálnímu stupni štěstí dávám chvalitebnou.

2 Bloody.Mary Bloody.Mary | 25. listopadu 2010 v 21:36 | Reagovat

Úžasně napsaný :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama