What do you want from me?!

11. května 2010 v 18:01 | Safi Dillingerová |  ... Me
Nevyznám se v tom, komu tahle otázka vlastně patří. Možná mě, možná jemu, kdo ví komu vlastně. 





Jak mám pokračovat? 

To všechno mě pomalu ubíjí. Ale nebolí to.. už tolik. Je to spíš taková.. zoufalost? Bezmoc? I v břiše mám takovej divnej pocit, jakoby právě do mýho srdce někdo zarážel hřebík, hned vedle milionu přechozích odřenin, prasklin, ran od nože, sekery, jehly, střepů i modřin z neustálýho fackování, kopání a taky dávání pěstí. Zmínila sem litry kyselin, citronky a Coca Coly? 

Miluju ho.. a štve mě to. Hej já už nemůžu.. neptejte se v čem je problém. Je to nefér. Jak je to dlouho, co sem se ho vzdala a doopravdy sem si řekla že na něj seru a že je prostě konec? Byl to úžasnej týden, kdy sem ho neměla v hlavě. Teď kdykoliv zavřu oči, vidim ho před sebou.

A pak.. je tu ještě jeden člověk. Respektive jedna holka. Neznám jí, ona asbsolutně neví že existuju ale.. jak tak sleduju její situaci, napadá mě, že se mi zaryla pod kůži víc než je u člověka kterýho neznám normální. Jak je možný, že sme tak rozdílný, ale přece mi připadá, jakoby sme toho měly tolik společnýho? 

Sem nemocná, vysoká horečka, z noci naspím tak 4 hodiny, a v těch snech mám naprosto šílený představy. Představte si, že ste démon, zkuste si představit, že vám po pokoji chodí padlí andělé. Ne, nejsem blázen, byl to jenom sen. A víte jak ti andělé vypadají? Rozhodně ne takhle: 

anděl
Ale třeba ještě 100 odporněji než tohle
sc


má tmavou, bílo-modro-fialovo-zelenou pleť, popraskanou, vyboulený bílý oči. Zkuste vzít v potaz, že Ryu a Rem vypadají dobře, strach z nich jde jen trochu. 


Dobře, a teď si vemte, že spíte, zády ke zdi a čelem k oknu.

Zavřete ze samý rozespalosti oči a vidíte jeho obličej. Nemá k mý smůle žádnou kapucu, sotva pár vlasů... pomalu se ke mě přibližuje a natahuje ruku. Srdce mi bije tak, že slyšim ten tlukot, a jak nahlas - ale nekřičim, jenom ho sleduju.

pak se s k takovým tím ženským šíleným výkřikem objevim v místnosti mý kamarádky, která je věřící a říká "Vykašli se na ty blbý démony, démoni se tě štítí, jseš pro ně jen malej pavouček, co přelejzá stůl a oni do tebe chvilkama jenom plácnou. Když si lehneš na záda, hodí tě zpátky do tý krabičky... nepoddávej se tomu. Věř tomu, že si silnější než oni." pak si ke mě stoupla, já seděla na židli a ona mě chytla za ruku, usmála se a zavřela oči. Bylo mi strašný teplo na ruce, skoro mě až pálily, ale bylo to příjemný horko. Pak jakoby mi škublo srdce, zastavilo se a já si stoupla do prostřed místnosti, koukla se na ní a měla uplně černý oči. Byla sem celá v černý, to je u mě normální, ale jí sem řekla:
    "Ty to nechápeš..." oči se mi proměnili zase zpátky a upřeně sem se na ní dívala. Takhle to trvalo hrozně dlouho a pak sem řekla s úsměvem, "
    .. to já sem to zlo.."  

...pak sem se probudila - zase s tim výkřikem. bylo asi okolo třetí, měla sem skoro 40 horečku a tak sem si řekla, že jenom blouzním. Od těch tří sem spíš už jen tak pospávala, a bylo mi fakt na hovno. Ještě sem si říkala, že o tom napíšu, a taky jak seru na ty mý zlatíčka, protože sem přes víkend neměla net a... kolik sem tu viděla nových článku, tak říkám, že to mi zabere celej den, tak se omlouvám, že to všechno nečtu. Prošla sem InFerNo, Pathetic Romance a částečně i Lights. Víc si nedávám, sem ráda že ještě zvládám něco přečíst, v tomhle stavu. 

Říkám, že to ještě chybělo. Srdce na kousíčky, absolutní bezradnost a teď ještě nějaký přiblblý sny? Tak to beru tak že.. se tomu poddávám. Nemám nervy ani odvahu se tomu všemu postavit, tak prostě.. to nechávám plavat. 

Díky všem, co si přečetli ten článek, ani nevim proč děkuju. Spíš budu děkovat v případě, kdy ty mý sebelítostný kecy přežijete ve zdraví. Když ne, máte právo si to se mnou vyřídit. 


Safi Dillinger
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evil Evil | Web | 11. května 2010 v 19:39 | Reagovat

nějak nemám sílu všechno číst.. přečetla jsem ztěží pár slov.. ale podstatu jsem pochopila.. neumím podpořit.. sama bych to potřebovala.. ale těch, kteří by mě chytli třeba za ruku, je asi tolik, jako kyslíku na Měsíci..

2 Venom Venom | E-mail | Web | 11. května 2010 v 20:26 | Reagovat

To jak jsi řekla - já jsem to zlo - sice nejsem odborník na výklad snů ale nějaký symboly v tom budou. Víš, zdálo se mi o jedný rádobycelebritě a jen proto, že jsem o ní četla článek. Prostě mozek blbnul. Předpokládám, že tys asi nesledovala horory s takovejma potvorama démonickejma. Řekla bych, že je něco špatně v tobě, že se moc užíráš a podvědomí se tě snaží nakopnout, abys začla něco dělat. Zkus se víc rozmazlovat, kup si něco hezkého na sebe, napiš povídku, nakresli obrázek, před spaním dělej něco co tě baví, zapal si svíčku - vyčistí to místnost. Věř mi, že mě tohle pomohlo když jsem měla svoje období nočních můr.

3 Nany Nany | Web | 12. května 2010 v 11:13 | Reagovat

byla jsem v nemocnici s krčníma mandlema, teda pak už bez nich, prostě mi je trhali, a teď budu ještě 2 tejdny doma asi...je to uplně na pytel ta bolest ://..

A ten sen mě děsí!! :( Ale nevim jak ti pomoct :(

4 Infantility* Infantility* | Web | 12. května 2010 v 20:49 | Reagovat

Och, to je ale krásná kytara..

Sny jsou někdy dost děsivý, já mám z "mládí" jeden takový, který se mi zdál opakovaně, fuj.. Když si an to vzpomenu, tak ted už se směju,a el tenkrát to bylo drsný.

Já občas za články taky děkuju. A tento byl psaný od srdíčka, to se cení. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama